Tatra
Tatra je nejstarší automobilkou na území České republiky. Továrna v severomoravské Kopřivnici vyrábí automobily nepřetržitě již od konce 19. století. Původně nesla název Nesselsdorfer-Wagenbau- Fabriks-Gesellschaft, A. G. a své vozy vyráběla pod značkou NW. První osobní automobil zde byl dokončen v roce 1897 a hned v následujícím roce opustil brány továrny i první nákladní automobil. V té době byla továrna jedním z největších výrobců železničních vagónů
v rakousko-uherské monarchii a automobilová výroba tvořila jen malou část její produkce i v následujícím čtvrtstoletí. Změny nastaly po první světové válce, kdy s rozpadem monarchie vznikla Československá republika. Kopřivnická továrna se s novým názvem Kopřivnická vozovka stala součástí průmyslového koncernu Ringhoffer a své automobily začala nabízet pod novou značkou Tatra.
TATRA 11
V roce 1923 byla v areálu kopřivnické továrny dokončena výstavba nové automobilky a veřejnosti byl představen nový automobil neobvyklé koncepce, který se stal nejvýznamnějším konstrukčním mezníkem v dlouholeté historii závodu. Malý osobní vůz Tatra 11, dílo konstruktéra Hanse Ledwinky, měl vpředu umístěný, plochý, vzduchem chlazený dvouválcový motor a páteřový rám tvořený ocelovou troubou velkého průměru. Kola hnané zadní nápravy byla nezávisle zavěšena na výkyvných polonápravách.
Koncepce Tatry 11 se stala konstrukčním základem převážné většiny z dlouhé řady následujících typů osobních i nákladních automobilů Tatra. Přímo z ní vycházely všechny další kopřivnické automobily s motorem umístěným vpředu a nákladní vozy Tatra z této konstrukce těží dodnes. Mezi její největší výhody patřily nízká hmotnost a vysoká torzní tuhost podvozku s páteřovým nástavným rámem a zejména pak možnost stavebnicového řešení, tj. variabilita jednotlivých konstrukčních částí pro více typů vozidel.
TATRA 77
Převážná většina automobilů Tatra, vyrobených po roce 1923, měla vzduchem chlazené motory. V meziválečném období tvořily u osobních vozů výjimku velké luxusní automobily, které poháněly kapalinou chlazené šestiválce. Ty pak od roku 1932 doplnil i nejprestižnější vůz značky a jeden z nejdražších výrobků domácí automobilové historie – šestilitrový dvanáctiválec Tatra 80. Vedle pokračující výroby svých osobních vozů s páteřovým rámem a vpředu umístěným motorem uvedla v roce 1934 automobilka a Tatra na trh nový automobil, který se výrazně vymykal tehdy běžné automobilové produkci.
Vůz Tatra 77 měl proudnicovou karoserii navrženou dle nejpřísnějších zásad aerodynamiky a poháněl ho třílitrový vzduchem chlazený vidlicový osmiválec, umístěný za zadní nápravou. Dnes je tento konstrukčně i stylisticky výjimečný vůz považován za nejpozoruhodnější domácí příspěvek světové automobilové historii.
V období mezi světovými válkami nabízela kopřivnická automobilka svým zákazníkům osobní automobily ve více než dvaceti různých typech, od malých vozů litrové třídy, až po luxusní šestilitrové dvanáctiválce. Ve většině případů je nabízela ve více provedeních otevřených i uzavřených karoserií, takže zákazník měl z čeho vybírat. I v případě užitkových automobilů byla schopná uspokojit téměř jakoukoliv potřebu zákazníka – od malých rozvážkových vozů až po těžké nákladní vozy a autobusy.
Nákladní vůz Tatra 111, NTM
Po druhé světové válce se základem výrobního programu automobilky stal těžký třínápravový nákladní vůz Tatra 111, vyvinutý v průběhu války. Měl nosnost 8 až 10 tun, poháněl ho vznětový vzduchem chlazený patnáctilitrový vidlicový dvanáctiválec a samozřejmě měl páteřový rám a výkyvné polonápravy. Vyráběl se do roku 1962 a v dalších desetiletích měl v produkci automobilky své přímé následovníky v podobě těžkých nákladních vozů Tatra 138, Tatra 148 a Tatra 815.
V druhé polovině dvacátého století se nákladní vozy Tatra podílely na všech velkých stavbách v Československu a ve velkých počtech byly vyváženy do zahraničí. Jejich nesporné kvality prokázalo mimo jiné i několik vítězství v kategorii kamionů na Rallye Paříž – Dakar. Výroba nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici pokračuje a zdá se, že má slibnou budoucnost.
Výroba osobních automobilů byla v Kopřivnici po druhé světové válce postupně omezena na jediný typ, který koncepčně vycházel z předválečného typu Tatra 77 a jeho přímého nástupce Tatra 87. Měl tedy vzduchem chlazený osmiválcový motor vzadu. Jeho produkce však byla omezená, stejně jako okruh jeho uživatelů. Osmiválce Tatra 603 a později Tatra 613 se běžným občanům neprodávaly, byly určeny pro významné státní instituce a funkcionáře. Jejich malosériová výroba se koncem dvacátého století stala neudržitelná, poslední osobní vůz Tatra byl vyroben v září 1999.
