OLDŘICH JIRSÁK
Profesor Oldřich Jirsák (*1947) je autorem zhruba 60 patentů, podle kterých vzniklo 12 výrobních linek v České republice, Spojených státech amerických, Velké Británii, Austrálii, Malajsii, Venezuele a Číně.
Oldřich Jirsák; Technická univerzita Liberec
Jako první na světě vyvinul technologii produkující velké množství nanovláken. Jeho tým poté společně s libereckou firmou Elmarco vyrobil prototyp stroje – Nanospider, který dal vzniknout novému průmyslovému odvětví. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1979 nastoupil na katedře netkaných textilií Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, v roce 1990 se stal vedoucím katedry, nyní zde zastává pozici vědeckého pracovníka.
NANOSPIDER
Výroba nanovláken na přístroji nanospider; Technická univerzita v Liberci
Polymerový roztok se nalije do vaničky, ve které se otáčí kovový váleček připojený na zdroj vysokého napětí. Na válečku vzniká tenký film z polymerního roztoku, z něhož se díky elektrostatice vytahují desítky až stovky vláken. Ta se ukládají na podkladový materiál z různých druhů netkaných textilií nebo tkaniny. Na podkladu vzniká vrstva z nanovláken. Výsledkem je látka použitelná pro nejrůznější druhy výrobků.
Nanospider zvlákňování; www.youtube.com ElmarcoCompany
Nanovlákna nacházejí uplatnění v medicíně, stavebnictví, oděvním, automobilovém a leteckém průmyslu. Z nanovláken se například vyrábějí náplasti obsahující látky s léčivými a antibakteriálními účinky. Dalším produktem jsou membrány do sportovní a pracovní obuvi nebo do outdoorového oblečení. Membrána má extrémní schopnost chránit před větrem a odvádět pot. Existují už také vysoce účinné filtry, které dokáží zachytit například bakterie, viry, pyl i jemné prachové částice, které často bývají nosiči jedovatých nebo karcinogenních látek. Nadějný je vývoj dalších aplikací, například materiálů pro umělé cévy. V oboru tkáňového inženýrství pracují vědci Technické univerzity v Liberci s tzv. scaffoldy.
Strukturu z nanovláken osází vědci buňkami kostní tkáně, chrupavky, kůže nebo nervového vlákna. Po implantaci do těla scaffold degraduje a výsledkem je plnohodnotné obnovení poškozené, nemocné či chybějící tkáně. K výzkumu ho inspirovaly články v odborných časopisech o nanovláknech vyrobených v laboratořích. Profesor Jirsák tušil, že jde o něco zvláštního a vzrušujícího, výrazně odlišného od běžně používaných materiálů. Říkal si, že průmyslová výroba by znamenala velký průlom. Za štěstí považuje, že z předchozího výzkumu měl jeho tým k dispozici velmi drahé zdroje vysokého napětí a vhodné polymery z jiných projektů. To usnadnilo začátky, protože investovat statisíce korun do první nejasné představy je dost nereálné.
J
„Chcete-li dosáhnout dobrých výsledků, nezabývejte se příliš intenzivně věcí peněz. Jinak bude vaše mysl zatemněna a nebude jí dovolen přístup do vyšších sfér tvoření a do úchvatných výšin vědeckého výzkumu.“ Tato slova pronesl profesor Jirsák při udělení Zlaté medaile Technické univerzity Liberec na adresu mladších kolegů.
OCENĚNÍ
Státní vyznamenání – medaili Za zásluhy převzal z rukou prezidenta České republiky v roce 2008. Zlatou medaili Technické univerzity v Liberci získal v roce 2010. Profesor Jirsák s trochou nadsázky říká, že by se mu moc dobře bádalo, kdyby zůstal v anonymitě. Ocenění a vyznamenání si velice váží, ale ještě více ho těší, že výsledky vědeckého bádání našly uplatnění v praxi. Považuje za trochu nespravedlivé, že vyznamenání dostal jenom on. Jeden člověk ve výzkumu nic nezmůže. Vyznamenání proto chápe jako uznání celého vědeckému týmu a je rád, že je tento úspěch spojován se jménem Technické univerzity v Liberci. „Úspěchy jsou kolektivní záležitostí a já pracuji v kolektivu rád,“ říká profesor Jirsák.
