Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek (1872 – 1949) – vynálezce, konstruktér, mechanik, podnikatel, vizionář, nadšenec, všestranný technik a vlastenec, který významně přispěl především k rozvoji raketové techniky – Čech, zapsaný v americké Síni kosmické slávy vedle takových jmen, jako Johannes Kepler, Galileo Galilei, Jurij Gagarin nebo Wernher von Braun. Očenášek byl přesvědčen, že let člověka do vesmíru je otázkou blízké budoucnosti. Stalo se tak v roce 1961.
Ludvík Očenášek; Národní muzeum
Ludvík Očenášek byl od mládí činný v tělocvičné organizaci Sokola a byl nadšeným vlastencem. Jeho zásluhy o vybudování samostatného Československa v době Velké války byly také za první republiky náležitě oceněny. Ludvík Očenášek nikdy nedosáhl vysokoškolského vzdělání, přestože jednu dobu byl mimořádným posluchačem Českého vysokého učení technického. V podnikání se mu přes nesporný talent a množství vynálezů nevedlo tak, jak by si představoval. Již ve svých 28 letech si otevřel malou elektrotechnickou dílnu, která se rozrostla během deseti let ve společnost, jež měla 178 zaměstnanců. Zabýval se vývojem a konstrukcí osvětlovacích těles, zejména obloukových lamp, vývojem letadlových motorů, letadel a projektem takzvaného hydrodynamického člunu (člunu s reaktivním pohonem).
Nebyl příliš zdatným obchodníkem, jeho první firma zkrachovala na počátku roku 1914. Během Velké války se zabýval vývojem raketového „vzdušného torpéda“ a plány na jeho konstrukci předal v roce 1915 francouzské rozvědce. Ke konci války objevil v Praze telefonní vedení mezi ministerstvy války v Berlíně a Vídni. Jejich hovory s úspěchem odposlouchával. V roce 1919 obnovil svou podnikatelskou činnost, hospodářská krize v letech 1929 až 1933 ho ale přinutila vzdát se mnoha obchodních a konstruktérských plánů. Opět zbankrotoval, třebaže to nebylo z důvodu jeho špatných podnikatelských rozhodnutí, v rodině se traduje, že většinu vydělaných peněz investoval do svých vynálezů. Přes veškeré překážky zůstal neúnavným konstruktérem až do samého sklonku života.
Průkopník kosmonautiky
Ludvík Očenášek zanechal nesmazatelnou stopu svými pokusy s raketami. Patří spolu s Vladimírem Mandlem k jediným dvěma Čechům, které zaslouženě řadí světová veřejnost mezi průkopníky kosmonautiky a kteří jsou právem ve Spojených státech amerických zapsáni v síni slávy průkopníků kosmických letů. V období mezi válkami se Očenášek zabýval konstrukcí raket, které s úspěchem vypustil v březnu 1930. Zaobíral se myšlenkami na dopravu pošty a poštovních zásilek pomocí raket do Spojených států amerických. Mezi odborníky na celém světě vzbudily jeho pokusy zasloužený zájem, ale objevily se i články, které jeho experimenty zesměšňovaly a zlehčovaly.
Když v silvestrovském vydání německých novin vyšel článek, že do vesmíru vyšle raketu s lidskou posádkou již v roce 1931, tato zpráva vyvolala nebývalý ohlas a muži a ženy ze všech kontinentů se českému průkopníkovi hlásili jako dobrovolníci k letu na Měsíc. Očenášek obdržel poštou nejméně 140 takových žádostí. Český konstruktér ale již v pokusu s raketami kvůli finančním potížím nepokračoval. Jméno Ludvíka Očenáška jako průkopníka kosmonautiky připomínají v Smithsonian National Air and Space Museum ve Washingtonu i v Hall of Fame v New Mexico Museum of Space History v Alamogordo ve Spojených státech amerických. V rodné zemi zůstává jeho jméno spíše pozapomenuté.
Experimenty s lodí s reaktívním výkonem na řece Vltavě v Praze dne 31. října 1933. Pohon byl napájen vodou, protékající tryskou; NTM, foto Patrika Slámy
